Brali jsme se po třech měsících.
Uhodil mě ještě před svatbou.
Proč jste si ho vzala?
Byla jsem těhotná. Už to bylo rozjetý. Bylo by to blbý.
Vážně? A vzít si někoho, kdo Vás uhodil, blbý nebylo? Možná jste tehdy nevěděla, co by pro vás bylo blbější? Tak jste si vybrala. A teď si nesete následky.
Když sníte o dva talíře víc, protože si nemůžete pomoct, je vám potom těžko. Ale určitě jste tušili, že už máte dost viďte? ? Jenže zatímco jídlo strávíte do dalšího dne, tak pocity vedle partnera, trávíte těžko roky.
ALE JE TU DOBRÁ ZPRÁVA! VŠECHNO SE DĚJE PRO NĚCO
Ano, vedle vás je správný muž. Minimálně do chvíle, než něco změníte u sebe, se k vám hodí. Máte se spolu něco naučit. Je vaším zrcadlem a učitelem zároveň. Pomáhá vám se změnit. Je vedle vás pro vaše dobro. Díky tomu, co prožíváte, se učíte a rostete. Učíte se říkat věci narovinu. Učíte se být nejdřív SVÍ a pak třeba i laskaví. Čím víc vás totiž rozčiluje, tím méně se vám daří dělat něco jen proto, že byste měli. Tím více ve vás provokuje vaše pravé já :). A vy přestáváte dělat věci, aby to nebylo blbý. Přestáváte hodnotit rozumem, ale začínáte se rozhodovat citem… Tak dlouho jste byli nerespektováni. Je na čase to změnit!
VE VZTAHU S PARTNEREM SE UČÍTE RESPEKTOVAT JEHO, ALE ČASTO NEJDŘÍV SAMI SEBE
UČÍTE SE BÝT ZODPOVĚDNÍ ZA SVOJE ŠTĚSTÍ SAMI. Nevinit ostatní ze své nespokojenosti. Neukazovat prstem, ale vstát a něco dělat. Odvážně a moudře přijmout svůj díl zodpovědnosti a s ním spojené následky. Přiznat sobě i druhým – ANO, JÁ JSEM SI HO VZALA A POKUD SE TEĎ NECÍTÍM DOBŘE, PŘIJDU NA TO, CO S TÍM UDĚLAT.
A hlavně se učíte poslouchat sami sebe a jednat na základě svých pocitů. Svého vedení. Když vám dá někdo talíř špenátu s tím, že bude moc rád, když ho sníte. Ale vy špenát nemáte rádi. Co mu řeknete? Přemůžete se a sníte ho? Nebo se slušně omluvíte a vysvětlíte, že ho nemáte rádi a nebo že jste zrovna jedli?
A JAK TO TEDY UDĚLAT? JAK SI STÁT ZA SVÝM A NEBÁT SE, ŽE TO BUDE BLBÝ?
Před svatbou: Víš, když jsem Ti řekla ANO, cítila jsem to jako správné, ale teď už to tak necítím.5 let po svatbě: Víš, žijeme spolu, máme spolu děti. Smějeme se spolu cca 2krát do týdne, spíme jednou do měsíce. Ráda bych věděla, jak Ti to vyhovuje a jestli je něco, co bys rád změnil a co bys potřeboval. A přemýšlela jsem o tom, co a jak bych ráda já….
