DepresePráce s emocemiPsychosomatikaVztahyEfektivní obviňování část druhá

https://www.veranekvindova.cz/wp-content/uploads/2020/12/woman-1148923_1920-1280x857.jpg

Podívejte se na příběh očima druhé strany.

Věděl ten druhý člověk, že jste ho tolik potřebovali?

Věděl, že se budete této historky držet celý život?

Měl ten druhý člověk jiný náhled na věc, nějaká sociální omezení, osobní problémy nebo těžkosti ve své situaci? Byl unavený nebo zahlcený? Byl opravdu úplně sobecký nebo dělal to, co dělal i pro váš prospěch (viz unavená matka nebo otec nevěnující nám dost pozornosti, protože se staral o základní zabezpečení rodiny a neměl z únavy kapacitu se nám věnovat?)

Co byl jejich sen? Co se oni snažili dokázat nebo zlepšit?

Řekněte sami sobě ten samý příběh, ale z úhlu pohledu druhé osoby.

Co když se někdo z nich nenápadně rozhodl dobrovolně trpět proto, abyste vy měli lepší život s neomezenými možnostmi?

Co když je tento antagonista (protihráč) ve skutečnosti váš anděl seslaný Bohem. Ten, kterého nenávidíte nejvíce.

Kdybychom vstoupili do příběhu z perspektivy Vašeho otce a zeptali se jeho, aby nám převyprávěl příběh vašeho dětství, co myslíte, že by nám řekl?

Proč vás ten den nezvedl ze země, když jste o to, jako malá holčička žádala?

Hmm, bylo to mnohokrát. Rušila jsem ho od toho, co on chtěl dělat. A co cítil, že musí dělat pro rodinu.
Co chtěl nebo cítil, že musí dělat dělat?

A je tam rozdíl? Nezdvihl mě, proto že chtěl dělat svoje nebo proto, co cítil že musí dělat? Je tam malý rozdíl nebo obrovský rozdíl?

JEDNO SLOVO MŮŽE ZMĚNIT VÁŠ PŘÍBĚH.

Možná je čas stát se více vědomými ke slovům, která přiřazujeme k příběhům a lidem v našem životě.

Co by nám tedy Váš otec řekl? Snažil se dělat to, co si myslel, že je správné?

Ano.

Miloval Vás? Kdybychom se ho zeptali?
Ano.
Dělal to nejlepší, co mohl, podíváme-li se na to z jeho perspektivy?
Ano.
Myslíte, že se možná i tak viní, že nedělal dost?
Je to možné.
Takže do nějaké míry doteď trpí. Vědomě nebo nevědomě.
Ano.
A ještě k tomu cítí vaše obvinění.
Takže do nějaké míry cítí, i když jsem dělal nejvíc, co jsem mohl, moje dcera vůči mně stále cítí hněv.

 

Ať už je druhá osoba vašeho příběhu váš rodič, manžel nebo romantický partner, kamarádka, bratr nebo jiný příbuzný. Pokud jste je soudili a vinili, pravděpodobně jste sami pro sebe zablokovali jejich perspektivu a jejich zkušenost.

Proč udělali to, co udělali?
Jaké byly jejich potřeby?
Jejich zodpovědnost?
Jejich pocity?
Co oni cítí dnes?

 

Dnes zažíváte svůj život jako dospělý. Rozumíte světu dospělých lépe než jako dítě. Použijte teď svoje porozumění k tomu, abyste zažili svůj příběh ze strany druhého člověka.

A teď, když máte rozšířený pohled, podívejte se na příběh z pohledu Boha. Jaký je pro vás Bůh? Milující? Hodnotící? Jako milující matka nebo otec?

Co by řekl? Bože, jak to ve skutečnosti bylo?
Narodila jsi se sem, aby ses něco naučila. Proto ses narodila svému otci, jako nejlepšímu možnému otci pro sebe.

A teď se podívejte, jaký bude mít Vaše rozšířené povědomí o celé situaci vliv na vaše okolí. Na vaše děti….

Když obviňujete vědomě, neovlivní to pouze vás, ale všechny kolem vás. A pro vaše děti to může být naprosto transformační.

Předtím přisuzovala vaše obviňující historka všechnu moc druhé straně. Nyní děláte vědomou volbu. Oceňte, jak vaše vědomá volba ovlivní životy lidí ve vašem okolí a další generace jejich potomků.

Takže pokud chcete vinit, začněte vinit vědomě. Obviňte svého otce z toho, že byl člověkem, kterému tak moc záleželo na rodině, že byl ochoten tvrdě pracovat, aby uživil svou rodinu. Viňte svého otce z toho, že byl mužem, který nevěděl, že ho v ten moment tolik potřebujete a co považoval za důležité byla ekonomická stránka věci. Viňte svého otce nejvíc ze všeho za to, že vás miluje bezpodmínečně.

Dejte teď sami sobě čas. Obvinili jste druhého člověka dostatečně? Za co dalšího ho můžete obvinit? Kdo je ten nejdůležitější člověk, kterého můžete obvinit?

Obviňte svého otce z toho, že vám dal hlad a drive.
Viňte svého otce z neuvěřitelného života, který bude mít vaše dcera/syn. (díky vaší vlastní svébytnosti, kterou jí/mu teď předáváte)

Viňte svého muže z neuvěřitelných vztahů, které vás teď čekají. Protože jste se otevřela. A protože, chcete-li vinit muže, musíte je vinit i za všechny orgasmy s nimi prožité :). Vím, že můžete zažít orgasmus i bez nich, ale není to takové jako s nimi? Nebo ano? 🙂

Obviňování vás činí staženými. Napjatými. A napětí vás činí nešťastnými.

A nešťastný člověk činí ostatní nešťastnými, i když se snaží být šťastnými.

Teď rozumíme, že naše historka nedává smysl. A chápeme ji z pohledu druhého člověka. Chápeme ji rozumově a teď je čas udělat něco, abychom zajistili, že negativní vzpomínka nebo omezující příběh už nikdy nebude kontrolovat náš život.

Když máme nějaké opakující se chování nebo přesvědčení, které už nechceme, aby se opakovalo v našem životě, můžeme udělat něco, co se nazývá „promíchat vzorec“ (nebo vyšplhat rychle nad vzorec). A to tak, že namísto podvědomého opakování příběhu, přepíšeme historku do jiné podoby jejím promícháním, někdy až absurdním.

Průzkumy dokazují, že kdykoliv znovu „navštěvujeme“ v naší paměti vzpomínku, upravujeme ji.

Takže kdykoliv „promícháte vzpomínku“, která nad vámi má příliš velkou kontrolu, dáváte sami sobě více síly, volby a svobody.

How To Transform The “Blame Game”

Věra Nekvindová

Životní koučka, lektorka a terapeutka. Expertka na odhalení příčiny problému a nalezení řešení. Pracuje s páry, jednotlivci i dětmi. Během hodiny společně s vámi najde cestu k odstranění vašeho problému. Pomáhá v oblasti vztahů, komunikace, kariéry, rodičovství a depresí.